Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav

Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: titulní fotka Já, Honda Varadero, k tomu do party kámoš a jeho R1150GS. Hurá na výlet, pokořit pár slavných evropských průsmyků: rakouský Hochtor u GrossGlockneru, italské Passo di Falzarego, objet si celou Sella Rondu a nakonec kempovat pod slovinským Triglavem.

Snahu projet italské Dolomity, především slavná sedla, jako je legendární Passo Pordoi nebo Passo Stelvio, jsem měl už loni, ale nakonec z toho byl jen kratší výlet po Hochalpenstrasse na vyhlídku na GrossGlockner.

V zimě jsme byli u italské Sella Rondy na dovolené a to mne jen utvrdilo, že tyto hory chci projet i v sedle motorky. Jednání o zapůjčení cestovního stroje jsem rozběhl už v březnu během výstavy Motocykl 2008; vstříc mi letos vyšla společnost Honda a předběžně jsme se bavili o Varaderu nebo CBF1000. Když se do plánování výletu do Dolomit přidal můj kamarád Chip, který má BMW R1150GS, padla moje volba spíše na Varadero, aby jsme měli podobné stroje.

Sumář pár dní před odjezdem: motorka zamluvená, kámoš (+ jeho přítelka) do party taky, zásoby nakoupený, co si sehat nějakou „roštěnku“? Rozeslal jsem několik smsek, ale nakonec se žádná holka na nahozenou udičku nechytla. Na druhou stranu jsem si říkal: když pojedu na moto sám, bude o zodpovědnost méně, ovladatelnost motorky krapet lepší a spotřeba o pár „deci“ nižší.

Středa – Na krásném modrém Dunaji

Termín odjezdu byla středa 7. května odpoledne. V práci jsem to zabalil po obědě, kolega a kamarád Jakub mi dovezl Varadero z Prahy, ještě rychle sehnat tankvak (díky za půjčení, Michale) a vše pobalit. Během balení jsem začínal mít problém, kam všechny ty věci dám a ve finále jsem byl rád, že kámošku neberu, protože nevím, kam by si dala věci. S nemalým zpožděním vyjíždím kolem 17h z Brna, dotankováno, stav kilometrů = vynulováno, 0 km (při převozu moto z Prahy do Brna a shánění tankvaku mělo Varadero namotáno už 250 km, ale to nebudu počítat).

Na první benzínce za Pohořelicemi se potkávám s Chipem a jeho přítelkyní Brusinkou („účastníci zájezdu“ si nepřáli být jmenováni z osobních důvodů). Jejich čekání na můj příjezd později musím žehlit čokoládou a panákem :) Po silnici č. 53 začínáme polykat první kilometry, projíždíme Znojmem a míříme k bývalému přechodu Hnanice / Mitterretzbach. Jojo, být v Schengenském prostoru má své výhody, nikde žádné kolony, nebo nutnost zastavit a ukazovat cestovní pasy… Co bych vám povídal, řada z vás to zná.

Napojujeme se na silnici rakouskou č. 35 a po ní jedeme na jihozápad do města Krems a. d. Donau. Poté jedeme po pravém břehu proti proudu největší evropské řeky, po silnici č. 33 směrem na Melk. Někde mezi městy Krems a Melk sjíždíme z cesty do lesa a na hodně zarostlé a zjevně nepoužívané cestě rozděláváme stany. Za posledních zbytků světla vybalujeme, následuje rychlá večeře a jde se spát. Za první den mám najeto 189 km.

Čtvrtek – Přes Ramsau a Hochalpenstrasse až do Itálie

Když jsem šel nad ránem na záchod a mrknul se na teploměr, co má Chip na GéeSu, ani mě nepřekvapilo číslo +4 C, zima byla poctivá. Vstáváme před osmou a na silnici se dostáváme k desáté hodině. Z Melku frčíme po silnici č. 1 a kopírujeme rakouskou dálnici A1. Projíždímě městy Amstetten, Steyr (ujeto 287 km, poprvé tankováno, 15,83 l, průměrná spotřeba 5,52 l na 100 km mě příjemně překvapuje), dále na Bad Hall a k městečku Gmunden, kde je krásná scenérie jezera na pozadí s prvními horami, na kterých je začátkem května na vrcholcích ještě sníh.

Po silnici č. 145 si to šupajdíme dolů na Bad Ischl a na rozbočce u Bad Goisernu se dáváme doprava na Gosau (silnice č. 166). Chip ve vesničce Steeg neodolává krásné restauraci u řeky, kde si spolu s řadou jiných motorkářů dáváme oběd. Přejezd přes Gosau je takovou první drobnou ochutnávkou toho, co bylo cílem výletu = profrčet si všechny typy zatáček (dlouhé, krátké, utažené, otevřené, doprava, doleva, nahoru, dolů, vracáky atd.). Z Bischofshofenu míříme na Zell am See, až se po silnci č. 311 dostáváme do známé vesnice Bruck a. d. Grossglockner­strasse. Loni jsme do této vesnice přijeli z druhé strany, právě od Zell am See a Salzburgu.

Tip: přečtěte si loňský cestopis, kde je podrobně popsána cesta po Hochalpenstrasse, která je vyhledávanou lokalitou řady motoristů.

Začíná nás trochu tlačit čas, proto u mýtné brány uděláme pár fotek s velkými, chlupatými krávami (mám tucha, že se to jmenuje „jaak“) a jedeme nabírat výškové metry. Zhruba od 1800 m.n.m. začíná sníh a jak stoupáme, zjištujeme, že ty tuny sněhu tvoří přírodní mantinely. Silnice je čistá a suchá, ale aby se tam dalo projet, musela se celá trasa nesčetněkrát profrézovat. Na různých místech byly na silnici potůčky z tajícího sněhu, ale vše jsme projeli bez problémů.

Průšvih začal až při cestě na vyhlídku Edelweißspitze (2571 m). Těsně za odbočkou z hlavního tahu směrem k vyhlídce je restaurace s parkovištěm. Cesta až nahoru byla opět vzorně ošetřená, vyfrézovaná a suchá, ale chlapík v kabině sněžné frézy se rozhodl, že odfrézuje dole to parkoviště. Problém byl v tom, že téměř všechen sníh při frézování padal na tu suchou a čistou cestu. Při cestě nahoru na vyhlídku mi na tom poprašku silně škublo přední kolo, reflexivně jsem si kopl nohou o zem a naštěstí vše ustál, ale nějak mně s Chipem nedošlo, co bude při cestě zpět.

Aby toho nebylo málo, chlapík s frézou jel zrovna vedle nás a pěkně mě nahodil sněhem …

Nahoře na Edelweißspitze byl krásný výhled, perfektní kontrast azurově modré oblohy a zasněžených alpských hor… prostě jsme se kochali. Po půl hodince jedeme dolů a zjišťujeme to sněhové peklo. Frajer s frézou stihl z té masy bílé hmoty z parkoviště odstříkat zhruba 20 cm sněhu na silnici a tady končila legrace. Můj silniční vzorek se ve sněhu absolutně nechytal a já měl obavu, že mi na těch „bílejch sračkách“ podjede bota a prostě si do těch duchen sněhu lehnu i s Varaderem. Chip má na pneumatikách hrubší vrozek, takže se z toho vyhrabal a já s pomocí Brusinky se nakonec doklouzal do jeho ujeté stopy. Tam jsem se konečně chytil a dostal se z té návěje sněhu pryč. Aby toho nebylo málo, chlapík s frézou jel zrovna vedle nás a pěkně mě nahodil… Jak jsme zjistili za chvíli, ještě jsme z toho nebyli venku.

Po 18 h večer totiž ve stínu začínaly ty potůčky tajícího sněhu pomalu tuhnout na ledové plotny. Proto cesta ve stínu od Edelweißspitze až po přejezd Hochtor byla taky velmi adrenalinová, ale my jsme byli kluci šikovní a zmizeli z toho průsmyku bez ztráty kytičky.

Následovala cesta přes Lienz (ujeto celkem 581 km, tankováno 16,7 l, průměrná spotřeba na tuto nádrž 5,68 l na 100 km a popravdě jsem po těch kopcích u Ramsau a tady na HochAlpenStrasse čekal, že si „Varan“ vezme mnohem více, takže zase kladné body za spotřebu). Kolem 20 h přijíždíme do italského Toblachu, kde nám místní poradili kemp Olympia. Tam jsme rozdělali stany a těšili se na pořádnou sprchu. Ujeto celkem 630 km.

Pátek – Od Sella Rondy až pod Triglav

V noci to nebylo o nic lepší, při mé pravidelné návštěvě toalety nad ránem ukazoval teploměr v kempu pouze +2 C, ale sám na sobě jsem vyzkoušel pro řadu lidí známou věc = čím méně jsem toho měl na sobě ve spacáku, tím mi bylo tepleji. Spával jsem v trenkách a tričku, ale s rukavicemi a čepicí. Páteční ráno bylo vynikající, sluníčko nás vytáhlo ze spacáků poměrně brzy, následovala snídaně a balení.

Z kempu jsme odjížděli po 10 h a z Toblachu jsme jeli po silnici č. SS51 na jih do Cortiny d´ Ampezzo, známého italského horského střediska. A tady začal zatáčkový ráj. Po silnici SR48 na Pocol a nahoru do sedla Passo di Falzarego. Už tam začala ta správná šněrovačka, ta silnice na mapě vypadá, jako kdyby ji kreslil chlapík se silnou Parkinsonovou chorobou (mezi Bolzanem a Cortinou tak vypadají vlastně všechny cesty). Za sedlem Falzarego je krásný detail, silnice tam musela z důvodů prostoru projít skálou, takže kus jednoho vracáku projíždíme vydlabanou horou.

Po silnici SR48 na Pocol a nahoru do sedla Passo di Falzarego, tam začala ta správná šněrovačka…

Následuje cesta do zimního střediska Arabba, kde se už napojujeme na legendární Sella Rondu. Jde o výborné propojení několika sjezdovek a lanovek a vzniká zhruba 60 km dlouhý kruhový úsek okolo masivu Piz Boe, který se dá v zimě na lyžích objet oběma směry. A my si to objeli na motorkách. Z Arraby vede nesčetně zatáček nahoru do průsmyku Passo Pordoi (v létě je zde možnost lanovkou vyjet na vyhlídku, při dobrém počasí doporučuji), pak klesání a na křižovatce odbočujeme doprava na SS242. Následují vesničky Plan de´ Gralba, silnice SS243, vesnice Corvara a po silnici SS244 / SP244 zpět do Arraby. Tím se okruh Sella Ronda uzavřel a my vyrážíme zpět do Cortiny.

Dolomity opět nezklamaly, místní mikroklima je velmi zrádné a během několika minut se může počasí velmi nepříjemně zhoršit. Mrak se převalil z vedlejšího údolí a začalo kapat. My se s tím nemazlíme a spěcháme na východ. Nejhorší situace nastává v úseku mezi Passem di Falzarego a Cortinou, kdy nás ta bouřka dohonila a začaly padat provazy vody. Chip vpředu tehdy zvolil dobře, že nesesedl u jedné malé kapličky, kde se dalo schovat, ale jel dál. Ono to není nic příjemného, když máte 10–14 % klesání, tekoucí vodu na asfaltu a kočírujete plně naloženou motorku, co má kolem 350 kilogramů. Brzdil jsem motorem, co to šlo (ještě že to ty litrové dvouválce zvládají bez problémů) a před každou zatáčkou jsem si snižoval rychlost jen zadní brzdou. Pak už jen prstíček na páčku přední brzdy a nohy úplně na zem pro korigování rovnováhy. Naštěstí jsme takhle projeli cca 15 km a v Cortině bylo sice hodně mokro, ale už nepršelo.

Z Cortiny jedeme na východ po cestě SR48 okolo masivu Cristalino až do vesnice Auronzo di Cadore. V další vesnici Lozzo di Cadore odbočujeme doleva do hor a po málo frekventované cestě SS52 (v těch kopcích jsme během hodiny cesty potkali snad jen 10 aut) dojíždíme až do mesta Tolmezzo. V 17 h odpoledne tam tankujeme, já nabral 20,41 l, což na tuto nádrž činí spotřebu 6,3 l na 100 km (hory a prudká stoupání / klesání se na spotřebě trochu podepsala). Celkem máme ujeto 908 km.

Původně jsme měli v plánu jet na západ na Bolzano a do průsmyku Passo Stelvio. Jenže člověk míní, počasí mění a v Tolmezzu jsme už měli jasno (jak na obloze, tak v hlavě :) Jedeme do Slovinského národního parku okolo Triglavu. Pokračujeme ještě kus po SS52, kdy kopírujeme dálnici E55 / A23. Po silnici SS13 se dostáváme až do malé vesice Roverendo, když se právě od Slovinska přižene bouřka s přívalovým deštěm. Naštěstí jsme do minuty našli podjezd naší silnice a pod tímto mostem máme dostatečný azyl. Následuje studená večere a sledování blesků, počítání hromů a aby toho nebylo málo, tak ještě padají kroupy.

Sledujeme blesky, počítáme hromy a koukáme, jak padají i kroupy…

Nic ale netrvá věčně, a proto po hodině vidíme směrem od Slovinska modrý kus oblohy. Sice ještě trochu prší, ale my to riskujeme. A ukázalo se, že risk byl zisk, protože odbočujeme na východ na silnici SP76. Tuhle silnici doporučuji všem, protože je zde velmi krásná příroda, strmé údolí, vodopád, bez aut a relativně slušný asfalt. Konec údolí a prudké stoupání, kde je silnice několikrát po sobě vnořená do skály. Přemýšlel, proč si s tím Italové dali tolik práce, protože ta cesta byla jak druhá okreska, ale odpověď přišla sama. Na kopci je velké zimní středisko Selva Nevea.

Dost nás tlačí čas a my pokračujeme až k jezeru Lago Del Predil, kde by se v létě určitě dalo koupat. Následuje odbočka doprava a po úzké silnici se dostáváme na italsko-slovinské hranice, kde na každé straně stojí slušná vojenská pevnost, obě kompletně vybydlené a dnes už jen jako atrakce pro zvídavé turisty. Na Slovinsku sjíždíme do údolí a po 20 h se dostáváme až do větší vesnice Bovec, kde je kemp. Při rozdělávání stanů slyšíme, že v kempu je fůra Čechů, kteří si tu užívají vysokohorskou turistiku a horolezení nebo na řece Soča rafting, kaňoning a kajaky.

Sobota – Jak Ťuk a Bzuk hledali sluníčko

Po velké večerní a noční seznamovací akci s českými návštěvníky kempu (tímto zdravíme instruktory z jedné pražské cestovky :) vyrážíme z kempu až po poledni. Mít cestovní alkoholtester není na škodu. Jedeme po silnici 206 okolo dravé horské řeky Soča, kde je plno kajakářů a raftařů. Přejíždíme horský průsmyk Vršič, kde je ta silnice tak moc sešněrovaná, že v řadě případů nemělo cenu řadit dvojku, protože jste po 30–50 m měli další extra utažený vracák. Nicméně výhled a panoramata nahoře byla vynikající. Sjíždíme dolů do Kranjské Gory, známého slovinského rekreačního střediska a na silnici 201 jedeme doleva, směr Itálie.

Asi po 10 km, ve vesnici Podkoren, je odbočka doprava do kopců na slovinsko-italskou hranici. Po této cestě č. 109 se dostáváme až do Villachu, kde navštěvujeme známý obchod s motocyklovými doplňky, Louis. Ve městě jsme se trochu zamotali, ale nakonec jsme našli hledanou cestu č. 98 a jedeme na sever. Ale ouha, déšť.

Občas nás pokropí trochou vody, ale my se štěstím neustále ujíždíme.

V Radentheinu jedeme doprava, po silnici č. 88 projíždíme Bad Kleinkirchheim a pak se napojujeme na silnici č. 95, směr zase sever. Celou dobu koketujeme s velkými dešťovými mraky, které nás občas pokropí trochou vody, ale my se štěstím neustále ujíždíme. Brusinka to dobře komentovala, byli jsme jak ve večerníčku, kde Ťuk a Bzuk hledali sluníčko.

Projíždíme Velké Taury a při pohledu na směr, kam míříme, a ten velký, hnusně modrý mrak v cestě, se soukáme do nepromoků. Ve vesnici Predlizt-Turrach odbočujeme doprava a po silnici 97 definitivně opouštíme velké kopce. Následují města Murau , Judenburg, Loeben a Bruck an der Mur. Tady tankujeme, ale do cestovního notýsku jsem si nepoznačil klíčové informace. Kolem 20 h jedeme opět na sever po silnici č. 20, směr na Mariazell a St. Pölten. Po cestě nacházíme kempík u vesnice Graßnitz, odkud jsou vidět na louce obří satelity. Účel nám není znám a ani jsme po něm nepátrali.

Neděle – Návrat domů

V neděli ráno jsem si spočátal, že bych mohl bez problémů doma stihnout přímý přenos závodů formule 1, tak to všechno balíme a jedeme. Poslední záchvěv pořádných zatáček je v okolí Mariazell na silnici č. 20, které můžu jen doporučit. Nejsou tak utažené, jako vracáky v horách, a dají se jet ve slušném tempu.

V St. Pöltenu se dostáváme na čtyřproudou silnici S33, kde se po dlouhé době rozjíždíme na rychlost 130 km/h a šupeme to až do Krems an der Donau. Tady to už známe, takže se vracíme stejnou cestou přes Znojmo, Pohořelice až do Brna. Formule jsem sice stihl, ale po deseti kolech jsem usnul :)

Čísla a informace závěrem

Trasa – Brno, Znojmo, Krems a. d. Donau, Melk, Amstetten, Steyr, Gmunden, Bad Ischl, Bischofshofen, Bruck a. d. Grossglockner­strasse, Lienz, Toblach, Cortina d´ Ampezzo, Arraba, Sella Ronda, Cortina d´ Ampezzo, Auronzo di Cadore, Tolmezzo, Selva Nevea, Bovec, Vršič, Kranjska Gora, Villach, Bad Kleinkirchheim, Murau , Judenburg, Loeben, Bruck an der Mur, Mariazell, St. Pölten, Krems a. d. Donau, Znojmo, Brno.

Vzdálenost, motocykl, spotřeba – celkem ujeto 1830 km na motocyklu Honda XL1000V Varadero (64 kW/94 k v 7 500 ot./min; 98 Nm v 6 000 ot.; nádrž na 25 l, provozní hmotnost 269 kg), průměrná spotřeba za celý test 6,17 l, spáleno cca 113 l benzínu natural 95, náklady (cena jednoho litru naturalu počítána za 34 kč) = 3 842 kč.

Tip: Kompletní test Hondy Varadero naleznete ve starším článku.

Mýtné – v Rakousku i Itálii jsme nejeli po dálnicích, proto jsme nemuseli kupovat dálniční známku nebo platit mýtné. Poplatek za průjezd jsme platili akorát při průjezdu přes rakouský průsmyk Hochtor (HochAplenStrasse), ale místo standardních 18 eur za motorku nás to stálo jen 12 eur, protože výjezd na vyhlídku Franz-Josef-Höhe nebyl ještě profrézován = nebyl zprovozněn.

Kempy – cena za čtyřhvězdičkový kemp Olympia u Toblachu v Itálii byla za osobu+stan+moto 14 eur (se spolujezdcem za 17 eur), cena ve slovinském kempu u vesnice Bovec byla za osobu+stan+moto 7,2 eur.

Upozornění – jak jsem se zmiňoval v textu, v našem termínu 7.-11. května teplota v noci klesala až k nule a v horách nad 1800 m.n.m. byl sníh. Silnice ale byly suché a bez problémů (jen si dávejte pozor na sněžné frézy :)

Velké díky patří Hondě a panu Hubáčkovi, že mi vyšli vstříc a zapůjčili Varadero pro tento cestopis.

Fotogalerie

  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 1
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 2
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 3
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 4
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 5
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 6
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 7
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 8
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 9
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 10
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 11
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 12
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 13
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 14
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 15
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 16
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 17
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 18
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 19
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 20
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 21
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 22
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 23
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 24
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 25
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 26
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 27
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 28
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 29
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 30
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 31
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 32
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 33
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 34
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 35
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 36
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 37
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 38
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 39
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 40
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 41
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 42
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 43
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 44
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 45
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 46
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 47
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 48
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 49
  • Cestopis: s Varaderem od Marmolady až po Triglav: fotka 50


Diskuse k článku

Poslední příspěvky:
Autor Datum a čas
Re: přední kolo Roman Daněk (Autofun.cz) 10.07.2008  10:17
přední kolo Goodstaff 09.07.2008  23:00
Re: Článek ChipGS 06.07.2008  13:20
Článek Goodstaff 02.07.2008  21:46
Re: Re: Článek Čestmír 02.07.2008  18:51
Re: Článek Brusinka 30.06.2008  23:06
Re: stupačky Čestmír 30.06.2008  12:15
Článek Čestmír 30.06.2008  12:12
stupačky Goodstaff 29.06.2008  08:06
Re: závist a plány :o) Roman Daněk (Autofun.cz) 28.06.2008  13:20
závist a plány :o) Goodstaff 28.06.2008  12:51
Re: vlastní zkušenost Roman Daněk (Autofun.cz) 28.06.2008  09:41
vlastní zkušenost mikap 27.06.2008  19:26
Re: doplneni - moje postrehy z cesty ChipGS 24.06.2008  12:22
Souhlasim %Zm€t€k 22.06.2008  19:40
nádhera :-) Radunka 17.06.2008  20:44
Paráda mišysko 16.06.2008  12:11
:) Kaileen 16.06.2008  12:00
Re: doplneni - moje postrehy z cesty King 16.06.2008  08:13
Pěkné King 16.06.2008  08:10
doplneni - moje postrehy z cesty ChipGS 15.06.2008  21:37
Vstoupit do diskuse ›
  • Přidat příspěvek:





Nejčtenější

Plakát týdne

BMW M4 Cabrio

Anketa

Který nový supersport se vám líbí?
Počet hlasů: 5388 | Zobrazit seznam všech anket