Test: Mercedes-Benz E 350 Cabrio: Talentovaný exhibicionista

Tenhle mercedes dobře vypadá, nestydí se vysvléct do půl těla a má dost energie na svižné cestování. Jenže mercedesy a radost z jízdy, to nebývají zrovna synonyma… Nezaostávají tedy schopnosti tohoto kabrioletu tradičně trošku za vzhledem?

Nemá cenu se se mnou hádat. Současné éčkové kupé je, když pomineme okrajovou záležitost v podobě supersportu SLS, rozhodně nejhezčím autem se zaměřovačem ve znaku. Kupé navíc už při prvních jízdách v Itálii, zejména díky tomu, že vychází z třídy C a nikoli E, předvedlo, že dokáže nadchnout i vášnivého řidiče. Dokázali ale ve Stuttgartu přenést tyto vlastnosti i na odvozený kabriolet?

Co se designu týče, není co řešit. Kupéčku to sice sluší ještě trochu více, ale kabrio je opravdu kus krásného auta. Designově (a materiálově) trošku fádnější kabině dnešních mercedesů dodává šmrnc béžové kožené čalounění, sedadla disponují nejen nízkým posazem a příjemným bočním vedením, ale i funkcí větrání, což je v každém autě báječná věc. Nechybí ani „šála“ v hlavové opěrce, která na krk posílá teplý vzduch. Volant trošku větších rozměrů se dobře drží, takže dohromady nelze mít vůči zevnějšku ani kabině žádné zásadnější výhrady, prostě slušný standard prémiové třídy. A jako takový by měl umět jak hýčkat posádku při klidné jízdě slušným komfortem a současně obstát při touze po ostřejším svezení.

Nebudu vás napínat – E 350 Cabrio umí obojí. Podvozek je dostatečně poddajný na to, aby zajišťoval ve své kategorii asi nejplavnější cestování a zajistil slušnou schopnost tlumení rázů, i když tu bych asi dokázal představit ještě o trošku lepší, současně je ale dost tuhý na to, aby si nechal líbit i agresivnější jízdní styl. Ten se děje za asistence jen mírných náklonů a inženýři mercedesu dokázali naplno využít potenciál koncepce s motorem vpředu a poháněnou zadní nápravou.

V zatáčkách to znamená především to, že éčko prakticky nezná nedotáčivost, pokud tedy řidič náhodou není příliš optimistický, co se nájezdové rychlosti týče, a neutralita šasi v kombinaci s minimálními změnami těžiště při změně směru jízdy zajišťuje kabrioletu až nečekaně dobrou obratnost. Pocitu velmi slušné kontroly nad autem prospívá i opravdu hodně strmé řízení, na jehož povely reaguje auto přesně a bryskně, takže ani nijak zvlášť nevadí, že postrádá zpětnou vazbu, jak se ostatně na mercedes sluší a patří.

Dobrý dojem z ovládání kabria ostatně nekazí ani sedmistupňový automat. Není sice nejrychlejší na světě, ale dost rychlý na to, aby ve sportovním režimu měnil kvalty v dostatečně ostrém tempu, a to i v případě, že to bylo někdy až o tři stupně níž. Nejlepší je ale stejně řadit si pádýlky pod volantem. To přijde vhod zejména před zatáčkou nebo při předjíždění, kdy si tak připravím ideální rychlostní stupeň, jenž bývá vždy o jeden až dva nižší, než považuje ze vhodné elektronika. Následná akcelerace, doprovázená občas i laškováním zadní partie, je pak díky 292 koním a 365 Nm velmi slušná a rozhodně tak nezaostává za reprezentativním vzhledem auta.

Jsme ale u mercedesu, takže (pokud to není zrovna SLS AMG) ani manuální režim není úplně manuální a pokud zapomenu přeřadit, což se kvůli omezovači už v 6800 otáčkách občas stávalo, elektronika se neptá a přeřadí. Stejně tak automat podřazuje při kickdownu, pokud si řidič sám nezvolí dostatečně nízký kvalt.

Dynamice jízdy ale příliš neodpovídá naladění brzdové soustavy. V tomto případě dostal přednost sametový nástup a pozvolný účinek a při sportovní jízdě se na pedál musí dost dupat, což znesnadňuje dávkování účinku, nicméně i přesto dokáží auto vcelku spolehlivě zpomalit. Tedy ke zkouškám toho, zda se na okresce dají nebo nedají unavit, nedošlo, protože s tímhle autem se sice dá jet ostře, ale svezení vysloveně na krev se mu už příliš nezamlouvá.

Značný podíl na tom má tuhost karoserie. Tak nějak se stalo pravidlem, že otevřené mercedesy (a nejen otevřené, vzpomeňte na CLK) jsou vždy o něco méně tuhé, než jejich nejbližší německá konkurence a tak se i současný E Kabriolet kroutí trošku více, než na co jsme od špičky ve třídě zvyklí. Nejde pochopitelně o žádnou tragédii, ale je třeba s tím počítat, pokud se zhorší povrch vozovky. Pak totiž může mít podvozek tendenci znervóznět, ztrácet přilnavost a počastovat posádku nepříjemnými rázy.

Přímovstřikový šestiválec je velmi dobře odhlučněn, jeho kultivovanost je na velmi vysoké úrovni a v nízkých otáčkách jen decentně hučí. Dokáže být ale i dobrým společníkem i při adrenalinovější jízdě, ve středních otáčkách přechází jeho zvuk do příjemného kovového vrčení, kterým dává motor najevo, že v tomto režimu není o nic méně spokojenější.

Je úplně jedno, jestli budete v E cabrio se slunečními brýlemi nad obočím při jízdě krokem pomrkávat na Riviéře na krásky v bikinách nebo se vydáte do alpských průsmyků užít si zatáčky – tohle auto zvládne s grácií obojí (i když ne tak elegantně jako jeho uzavřená verze) a přestože se mu stále ještě bude o trochu víc zamlouvat ta Riviéra, nezklame ani to vaše divočejší já.

Hodnocení

Motor	2,43
Výkon
Odezva plynu
Zvuk motoru/výfuku
Pružnost
Ochota vytáčet se
Výkonová špička
Redline
Převodovka	1,67
Rychlost přeřazování (AT)
Rychlost podřazování (AT)
Logika řazení (AT)
Jízdní vlastnosti	1,75
Přilnavost přední/zadní nápravy
Stabilita zadní nápravy
Nedotáčivost/pře­táčivost
Náklony v zatáčkách
Chování na nerovnostech
Přesnost řízení
Strmost/ostrost řízení
Účinek posilovače
Brzdy	2,25
Nástup
Účinek
Dávkování
Stabilita zádě
Komfort	1,25
Odhlučnění podvozku
Aerodynamický hluk
Tvrdost pérování
Tlumení přejezdů nerovností
Interiér	1,6
Velikost volantu
Tloušťka věnce volantu
Poloha za volantem
Rozměry sedadel
Boční vedení sedadel
Fun faktor
Výsledná známka	1,99

• 29. 08. 2010
• Michal Fokt
• 17 komentářů

• Facebook
• Jaggni to!
• Linkuj.cz!
• VYBRALI.sme.sk

Fotogalerie

Diskuse k článku

Poslední příspěvky:

• Přidat příspěvek:

  * Jméno:
  * Nadpis příspěvku:
  
  * Text příspěvku: