Test: Peugeot 308 CC 1.6 THP: Cote d´ Mácháč

Kabriolet Peugeot 308 CC bude určitě skvělé auto ke korzování po promenádách Azurového pobřeží. Jak si ale povede na středočeských okreskách?

Je třeba přiznat, že otevřená auta od Peugeotu nepatřívají zrovna do petrolheadských garáží snů a to z různých důvodů. Jenže ono se rádo zapomíná na to, že ne všechno, co má sundavací střechu, je sporťák a třeba i ten nejpodivnější kabriolet má za nebe nad hlavou důležité fun-faktorové body k dobru. A co teprve když tu máme druhou generaci kompaktního kupé-kabrioletu, u něhož je šance, že se zásadní nedostatky vychytaly.

308 CC je sourozencem modelu 308 GTi, jenž v letošním jarním testu ukázal, že ačkoli to není zrovna ostrý hot-hatch, rozhodně má vyznavačům rychlejšího svezení co nabídnout a to by se logicky mělo promítnout i do kvalit kabrioletu. Otevřené auto ale má být v první řadě krásné a s tím mám osobně docela problém – cécéčko se mi prostě nelíbí, přijde mi, že má moc velký zadek a já jsem spíše na štíhlejší. Ale fe Francii mohou být v klidu, v průběhu testu jsem se setkal vesměs s velmi vřelým přijetím jeho vzhledu.

Naopak v kabině jsem byl maximálně spokojený. Sice je identická s běžnými 308, ale to nelze považovat za nevýhodu. Vpředu je dost místa ve všech směrech, posaz za volantem je nízký, palubní deska sportovně elegantní a protože novináře je třeba hýčkat, samozřejmostí v takovémhle autě je kožené čalounění palubky a sedadel. Ta mají lehké boční vedení a jsou pohodlná, takže žádný problém.

Tedy problém by vlastně byl a týká se hlavního ovládacího prvku – volant se totiž zcela jistě rozměrově inspiroval kormidly jachet, kotvících v Saint-Tropez. Je to trošku škoda, protože kulatá hlavice řadicí páky se naopak drží dobře, i když ne tak, jako kovová v GTi.

Když si koupíte 4,5metrový kabriolet, asi vás bude zajímat, jestli se dovnitř vejdou více, než dva dospělí na přední sedadla. Musím vás zklamat – nevejdou. Aby také ano, když je to problém i v BMW 650i Cabrio… Sklon zadních opěradel (ta mají mimochodem výdechy pro teplý vzduch na krk na rozdíl od těch předních falešné) už by bylo vhodnější označit jako předklon a současně nebudete vědět, kam s nohama, je to tam vzadu prostě hodně, hodně nouzové. Ale co, vzadu přece správně mají sedět vnadné blondýnky s dlouhými vlasy na opěradlech, jak radí Besip a 11 z deseti raperů.

Zato do kufru se vejde spousta nezbytností na pláž u Mácháče – kabrioleťák tam odveze 266 litrů kdečeho a lze i na chvíli vyměknout a natáhnout střechu, to se pak 308 CC změní ve stěhovák s kufrem o objemu 465 l. Nerad bych, aby to při pohledu z okna vyznělo jako provokace, ale na test cécéčka mi náramně vyšlo počasí, takže jsem střechu natáhnul pouze pro potřeby focení, abyste viděli, jak auto vypadá oblečené.

Kabriolety nemají být auta, která se z vás při jízdě snaží vysát adrenalin až do poslední kapky, současně by ale měly být příjemné na jízdu. A dá se říci, že to Francouzi velmi dobře zkombinovali. Základem je přeplňovaná šestnáctistovka THP, kterou jsme už měli v kdečem. Zde má výkon 200 koní a točák 275 Nm a asi je vám jasné, jak bude bezmála 1,6 tuny vážící auto jezdit. 308 CC není žádný trhač asfaltu, ale má velmi příjemnou pružnost, která se skvěle hodí při jízdách na delší vzdálenosti, kdy časté řazení leze na nervy.

Současně ale umí po podřazení celkem dobře akcelerovat, což přijde vhod na klikatých okreskách nebo při předjíždění. Nedostatkem dynamiky prostě trpět nebudete a takovému autu se dá v tomto případě odpustit i naprostá absence charakteru, vyjádřená zcela plochou křivkou výkonu od 1500 do 6500 otáček, bez gradace a špičky, s výjimkou lehkého náznaku změny ve 4000/min. Trošku to kabriolet napravuje tím známým bručivým zvukem sání, které má i 308 GTi a RCZ, jenž do jízdy přináší i trochu emocí.

S třistaosmičkou tedy lze vyrazit i na dálkovou trasu a následně vystoupit svěží a odpočatý, ale co když si budete chtít na okreskách trošku zařádit? GTi napovědělo, že by s tím u Peugeotu nemusel být problém a dá se říci, že CC předpoklady potvrdilo. I kabrio má trošku lehčí řízení, ale potěší jeho velmi slušná zpětná vazba od kol, která dokáže příjemně vtáhnout do děje. Opačným směrem je řízení sice trošku méně strmé, nicméně přesné, s výjimkou lehké apatie v přímém směru.

Díky tomu se dobře vede a změna rozložení váhy prospěla i charakteristice podvozku. Kabriolet je na 18" kolech o trošku méně nedotáčivý, než hatch 308 GTi, což umožňuje příjemně svižné tempo na okreskách na záď je ale třeba si dát pozor. Pokud vyrobíte řidičskou chybu, může vás trošku rozevlátější záď začít předbíhat. Řazení je pak typický Peugeot – dlouhé dráhy s lehkými vůlemi v kulise, které ale umožňuje plynou a tedy i rychlou změnu stupňů.

Karoserie se v zatáčkách naklání jen mírně ale svědčí jí výhradně kvalitní silnice. Ačkoli mezigeneračně došlo k velkému zlepšení, i nadále se na nerovnostech dost kroutí a neposkytuje tak dostatečnou oporu podvozku při tlumení rázů. Výsledkem je, že se jich do kabiny přenáší poměrně dost a na nerovnostech má šasi tendenci odskakovat a rám čelního skla viditelně kmitá. Je prostě lepší se větším dírám vyhýbat a když to není možné, raději zvolnit a problematický úsek projet francouzsky – na pohodu.

Brzdy mají v cécéčku lepší charakteristiku, než ve sportovním GTi. Sice nejsou tak účinné, ale mají plynulejší nástup, takže se příjemné ovládají, je však třeba mít na paměti, že pokud není povrch pod koly úplně rovný, zadní náprava občas trošku ztratí svůj klid. Vzhledem k dlouhému čelnímu sklu a vysokým oknům je kabina téměř dokonale chráněna před poryvy větru, což je skvělé na delší cesty nebo za chladného počasí, ale trošku to ubírá na pocitech, které jsou jízdě v otevřeném autě vlastní. Když se podívám nad sebe, vidím nikoli modré nebe, ale sluneční clonu a rám okna. Ale neberte mě zas tak vážně, rozdíl oproti plechovkám rozhodně poznáte. 

Vždycky, když testuji to které auto, všímám si více stejných aut na silnici, i tak ale musím říci, že jsem za týden potkal tolik 308 CC, až mě to překvapilo. Sice všechny s nataženou střechou (asi vyznavači kupátek…), ale je vidět, že je o tenhle kabriolet zájem. K nejlepšímu setkání ale došlo v poslední ten testu na Jižní spojce. Už se stmívalo a na okno mi začaly dopadat první kapky deště z pěkně nacucaného mraku, když před sebou vidím povědomé čtyři pásky LEDek na podezřele světlém autě.

Přijdu blíž na přede mnou… jednovaječné dvojče. Bílý 308 CC, jen už se střechou nahoře. A jeho posádka projevila opravdu nefalšovanou radost z toho, že mě vidí. Opětoval jsem pozdravy, pomyslel si něco o tom, že si vybrali velmi příjemné auto a trošku přidal na tempu, abych mohl následně zastavit a natáhnout střechu. Z pár kapek se totiž mezitím vyklubal slušný plavák. Posádku bílého CC ještě jednou zdravím. 

Peugeot 308 CC je kabriolet, jak má být. Má přiměřeně silný motor, slušné jízdní vlastnosti a přitom je docela pohodlný. Mohl by mít tužší karoserii, charakternější motor, menší volant a především více místa vzadu, ale když o tom tak přemýšlím, asi by mi nevadilo mít ho doma. Jen tak, na pohodové vyjížďky po okolí je to prostě velice příjemná záležitost. Cena 690 tisíc sice není žádná láce, ale když ho milujete… 

Hodnocení

Motor	2,75
Výkon
Odezva plynu
Zvuk motoru/výfuku
Pružnost
Rozložení pedálů
Ochota vytáčet se
Výkonová špička
Redline
Převodovka	2,75
Přesnost řazení
Snadnost řazení
Vůle v kulise
Délka drah
Jízdní vlastnosti	2,38
Přilnavost přední/zadní nápravy
Stabilita zadní nápravy
Nedotáčivost/pře­táčivost
Náklony v zatáčkách
Chování na nerovnostech
Přesnost řízení
Strmost/ostrost řízení
Účinek posilovače
Brzdy	2,50
Nástup
Účinek
Dávkování
Stabilita zádě
Komfort	2,75
Odhlučnění podvozku
Aerodynamický hluk
Tvrdost pérování
Tlumení přejezdů nerovností
Interiér	2,33
Velikost volantu
Tloušťka věnce volantu
Pozice za volantem
Rozměry sedadel
Boční vedení sedadel
Tvar řadicí páky
Fun faktor
Výsledná známka	2,64

• 11. 10. 2011
• Michal Fokt
• 3 komentáře

• Facebook
• Jaggni to!
• Linkuj.cz!
• VYBRALI.sme.sk

Fotogalerie

Diskuse k článku

Poslední příspěvky:

• Přidat příspěvek:

  * Jméno:
  * Nadpis příspěvku:
  
  * Text příspěvku: